Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

8. lekce – Budoucnost v myšlení

Po absolvování velmi motivujícího kurzu o budoucnosti vzdělávacích technologií jsem si vybavila svou úterní cestu do Ostravy. Uznávám, že závěry jsou poněkud demagogicky postavené, ale takto si mi stav věci jeví.

Jela jsem v pravé poledne po dálnici D1, jela jsem v šedém oparu smogu a nebýt hodinek, nevěřila bych tomu poledni. Měla jsem tak asi půl hodiny času, na poloprázdné dálnici (tato je poloprázdná od svého otevření a nabízí luxus 3 pruhů v jednom směru) na přemýšlení nad tím, jak se nám ta životní realita, přes všechny technologie, vymyká z rukou. V tu dobu už měly ostravské fabriky kvůli vyhlášení regulace omezený (resp. zastavený) provoz a v Ostravě se opravdu těžko dýchalo. 

Na kurzu, kam jsem jela,  jsem si poslechla, jak mohou školy v rámci projektu MŠMT čerpat peníze na nákup ICT, ale na kurzy DVPP, kde se učitel seznámí s prací s novými ICT, ne. A pak šup, rychle k tvorbě  inovací do výuky.

A mně se zdá, že takto se nyní věci řeší stále častěji. Uděláme A, neuděláme k tomu B. Postavíme dálnici, je na ní minimální provoz (http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=654015) a na školství nám peníze scházejí (http://www.marcel-chladek.cz/index.php/aktuality/636-skrty-v-rozpoctu-vs-nahradi-penize-z-evropskych-fondu).  Omezíme výrobu kvůli smogu, necháme jezdit auta a spalovat cokoliv u lokálních vytápění (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/152977-smog-na-moravskoslezsku-je-nejhorsi-od-zacatku-listopadu/). Nakoupíme počítače, nenaučíme s nimi lidi pracovat (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/prirucka-pro-zadatele-a-prijemce-op-1-5).

Pak si vybavím z prezentace pana Brdičky graf k zákonu zrychlujících se změn a přemýšlím, zda je pořadí zobrazení mozků v pořádku. Po souvislosti s pancake people, kteří nebudují znalosti na pevných základech a do patřičné výše a po prosíťovaných žácích si vzpomenu na svých dvanáct let učitelování. S kolegy jsme vždy první půlrok v matematice v prvním ročníku učili žáky  myslet. Vítězné „aha“ žáka, který pochopil – to byl můj malý pedagogický úspěch. Ale zejména pro žáka východisko ke vzdělávání na střední škole.

Takže se ptám sama sebe na cestu. Zkusit, jako učitelé, důsledně učit žáky myšlení, hledání souvislostí, analyzování a závěrům (omlouvám se tímto za redukci Blooma apod.). Jestli k tomu použijeme ICT nebo obyčejnou pomůcku je mi zcela jedno. Používám obojí přiměřeně. Konkurenceschopnost naší země se nezvýší počtem „palačinkářů“, ale uvažujících lidí (http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici_vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf). Navíc v okamžiku blackout či výpadku internetu budeme tu konkurenční výhodu mít my. (Pro přesnost doplním, že sebou všude vozím NTB,  jsem na facebooku, používám mobil a GPS navigaci v autě atd. a jeskyně bez sprchy by mi nevyhovovala.)


7. lekce Vzdělávací politika státu pro učitele 21. století

V době dávno minulé, kdy jsem byla studentkou učitelství M-F, absolvovali učitelé povinně tzv. „postgraduál“. Vzpomínám si, že moje máti (učitelka) z toho rozhodně nebyla nadšená, nicméně byla to součást jejího profesního rozvoje.

V posledních deseti letech sleduji oblast DVPP také z pohledu své profese lektorky takového vzdělávání podrobněji.  Bohužel kromě pravidelných proklamací o kariérním systému, zpravidla navázaných na období před volbami, není v této oblasti konkrétní posun (viz obdobné ohlédnutí Stanislava Karabce z roku 2003 http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4977&PHPSESSID=0f25f5ca140cecb2f5e2a53fa17d088d).

Ačkoliv platná legislativa s tímto pojmem pracuje v  zák. č. 563/2004 Sb.  (viz také http://www.msmt.cz/file/13233 v hlavě IV. cit.:“(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení.“), v praxi mi jaksi schází provázání průběžného „vzdělávání se“ pedagoga např. na jeho platové ohodnocení (výjimku zde tvoří kvalifikační a specializační studia).

Jistě, nejsou to jen peníze, co nás ke sebevzdělávání motivuje, ale pokud hovoříme o tom, že dnešní škola má jít v trendech 21. století, pak bych očekávala motivující podmínky, ve kterých budeme nové učitele takto připravovat a současným učitelům takto doplňovat jejich kompetence. 

Věřím, že se věci změní. MŠMT podle článku na http://www.msmt.cz/file/16423 připravuje národní projekt, cit.:“Dne 17. června 2011 proběhla v prostorách Pedagogické fakulty UK odborná diskuze k projektovému záměru připravovaného Individuálního projektu národního Kariérní systém, který bude předložen v rámci výzvy v oblasti podpory 4.1 Systémový rámec celoživotního učení – prioritní osa 4a Systémový rámec celoživotního učení (cíl Konvergence)a 4b Systémový rámec celoživotního učení (cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost).“

Co tedy můžeme očekávat? Zde jsem vybrala plánované výsledky a výstupy projektu (více na http://www.msmt.cz/file/15973_1_1/):

  • Výstupy KA 1: Kariérní systém - Kariérní systém pro učitele a pro ředitele
  • Výstupy KA 2: Systém vzdělávání
  • Výstupy KA3: Profesní portfolio

Z vlastního zápisu viz http://www.msmt.cz/file/16423 z uváděné diskuse mě v této souvislosti (spíš z hlediska vývoje v čase) zaujala pasáž cit.:“… projekt vychází z Plánu plnění priorit jednotlivých resortů podle Programového prohlášení  vlády ze dne 4. srpna 2010, kde je jedním z nich vytvoření kariérního systému. Kariérní systém je i jedním z hlavních úkolů v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR. Výstup projektu dobře časově koresponduje i s termínem, kdy by se měly zapracovat legislativní změny – v lednu 2014.“

Jsem trpělivá a vyčkám do ledna 2014. Věřím v dobrý výsledek.


4. lekce Projekt ve výuce

Dnes bych se s vámi ráda podělila o zkušenost z konce září. Pořádali jsme krajskou konferenci k využívání ICT ve škole a součástí programu byla také soutěžní přehlídka projektů zaměřených na využívání ICT ve škole. Měli jsme šiřší rámec, nemuselo jít vždy o projektové vyučování. Nicméně z deseti prezentovaných projektů bych vás ráda upozornila na zajímavý, který se věnuje využití projektu přímo ve vyučovacím procesu.

Jde o eTwinningový projekt Paní Voda http://www.zsg.cz/cs/cena-divaku.html. Odborná porota tento projekt umístila na druhém místě, diváci označili tento projekt za vítězný. Více je na webu projektu, já jen upozorním na fakt, že projekt realizovali se svou paní učitelkou žáci první třídy základní školy. Kompilace různých činností (od kresby a jejího skenování, tvorbu pomocí počítače, záznam videa a zvuku) podpořené využitím zejména freewarových on-line nástrojů má úžasný výsledek. Dovedu si také představit koncipování takového projektu pomocí WebQuestu, to ale spíše u vyššího ročníku.

Zde je přehled všech deseti finalistů:

Střední škola, Bohumín, příspěvková organizace
AutoNet, nová kvalita výuky v autooborech na středních školách s efektivním využitím prostředků lCT 
http://www.net-auto.cz

Vysoká škola báňská - Technická univerzita  Ostrava
Síť regionálních koordinátorů – Podpora technických a přírodovědných oborů 
http://veda-technika-msk.vsb.cz/cz/index.php

Gymnázium a Střední odborná škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 
E-learning Člověk a příroda               
http://www.gsos.cz/index.php?clanek=./preman.php

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Opava, příspěvková organizace  
Angličtina po chemiky ve výrobě plastů a léčivých přípravků         
http://www.anglictinaprochemiky.cz

Základní škola Ostrava, Gajdošova 9, příspěvková organizace   
Paní Voda          
http://panivoda.webnode.cz

Gymnázium a Střední odborná škola, Nový Jičín, příspěvková organizace           
Můj multimediální a virtuální studijní svět               
http://mossdva.gnj.cz

VOŠ, SOŠ  a SOU, Kopřivnice, příspěvková organizace  
Podpora multimediální výuky   
http://www.voskop.cz/mm-vyuka

EDUCA – Střední odborná škola, s.r.o.  
EDUCA in výuka               ‘
https://sites.google.com/a/educa-sos.eu/invyuka/

Vysoká škola báňská - Technická univerzita  Ostrava       
ELDOŠ – ELEARNING DO ŠKOL! 
http://www.virtuniv.cz/index.php/ELDO%C5%A0_-_ESF_projekt_MS_kraje_2009-2012

Obchodní akademie, Opava, příspěvková organizace   
Digitální škola – ICT všem           
http://www.oa-opava.cz/?u=projekty&p=digiskola

Pokud máte tip na podobné soutěže a přehlídky v ČR, prosím o informaci a předem za ně děkuji.


3. lekce Výukové hry pro dospělé?

Tématem nasazení počítačových her do výuky se budu zabývat ve vztahu k učitelům, které v ICT kurzech vzděláváme. Tedy budu tuto problematiku pojímat tak, abych kolegy motivovala resp. minimálně vedla k zamyšlení, k jejich využití ve výuce vlastního předmětu.

Dovolím si malou odbočku do roku 1990 – tehdy jsem ve cvičení z matematiky hrála s žáky domino – nejednalo se o počítačovou hru, měla jsem papírové kartičky – vlevo byl příklad a vpravo výsledek z jiné kartičky. Soutěžily proti sobě 2 týmy a cílem každého týmu bylo sestavit uzavřený útvar – domino mělo 1 řešení. Zajímavé bylo, že pracovali všichni, spočítali cca 3x víc příkladů, než když jsme je počítali stylem 1 žák u tabule a ještě museli kombinovat, skládat, spolupracovat.

Vtip je v tom, že zatímco hráči mají definovaný cíl, který je pro ně zajímavý a poutavý, učitel má svůj vzdělávací záměr v krocích, které k tomuto cíli vedou – motivuje hráče k učení, vyhledávání informací, sdílení a spolupráci. Z tohoto pohledu bych hru doporučila a je mi celkem jedno, zda to bude strategie, bojovka či např. detektivka pro druháky http://www.silcom-multimedia.cz/tituly/cda/index.htm, kterou jsem vložila do databáze.

Vzhledem k tomu, že zpravidla školím řízení projektů s ICT, asi půjdu cestou hry typu Tycoon. Něco ekonomických úvah, něco odhadu a počítání, z dostupných nástrojů mne pro tento účel zaujal Kodu Game Lab (http://fuse.microsoft.com/page/kodu.aspx. Jen neumím odhadnout, kdy se k tomu dostanu :-) .

 
   


2. lekce Vliv technologií na vývoj školství

Má současná zkušenost je dvojí. Školy, které se snaží ICT do výuky (ne jen do školy) implementovat a školy, které se fenoménu ICT úspěšně brání. Zpravidla je ukazatelem tohoto pojetí ředitel(ka) školy. Z těchto škol pak do našich kurzů přicházejí dvojí typy účastníků – ti co mají zájem se někam dál posunout (zpravidla již s počítačem zvládají běžné činnosti dostačující pro práci na internetu a tvorbu základních výukových materiálů) a ti co musí (zpravidla ikdyž něco zvládají, tak v kurzu ne a se vším mají problém).

Jistě lze uvažovat nad tím, že vyšší penetrace počítačů do škol může pomoci jejich užívání, ale i malá škola, která bude mít vhodně umístěné počítače ve více učebnách může s touto technikou pracovat efektivněji. Udělat ICT nástrojem k získání a vhodnému zpracování informace a jejímu předání dál podle individuální potřeby žáka. Tedy penetrujme, ale s tím, že víme jak je (ICT) využít.

Ve webináři pana Zounka http://elearning.rvp.cz/kurzy/mod/resource/view.php?inpopup=true&id=23403 kolega prezentoval stáří počítačů používaných ve školách. Více než 40 % bylo starších 5 let (že by pozůstatek INDOŠe?). Já v tom ale problém nevidím. Pokud se posuneme k on-line aplikacím, pak nám stačí dobrá kapacita do internetu a počítač se může stát solidní periferií. Jedině bych se přimlouvala k výměně starších monitorů za LCD.

Je pouze škoda, že nadpis nelze otočit – vliv školství na vývoj technologií. Já bych si hodně přála řešení, kdy jedním tlačítkem spustím funkční ICT v celé učebně (bez neustálých restartů, přepínání obrazovek, kalibrací) a budu se moci věnovat tématu a ne technice.


1. lekce Teoretická východiska reformy školství

Nechce se mi používat slovo reforma. Školství se mění po celou dobu, co jsem v něm zapojena (a to myslím od mého dětství). Jeho vývoj zpravidla v s jistou setrvačností kopíruje potřebu společnosti. Někdy mám chuť říct naštěstí se setrvačností, protože díky tomu přežije celkem bez úhony krátkodobé vstupy některých ministrů tohoto resortu.

Kam by se podle mne měl vývoj posunout v oblasti přípravy učitelů? K maximálnímu servisu učiteli v této oblasti. Od dobrého technického vybavení ve škole-třídě-kabinetu, funkční komunikační infrastrukturu a vhodných sw nástrojů dle jeho volby až po vždy dostupnou metodickou a technickou pomoc. Na toto jsou zapotřebí finance.

Myšlení učitele by mělo být připraveno na změnu – mění se žáci, mění se obsah, mění se požadavky společnosti. Domnívám se, že učitelé takoví vesměs jsou, jsou přístupní změně a záleží na jejich vnitřní motivaci např.  využívat ICT.

Mám zajímavou zkušenost z DVPP, kde jsem školila ředitele škol (zde se vracím do roku 2003) v používání počítačů pro jejich agendu. Kurz jsem začala tím, že jsem jim v cca 5 minutách předvedla zpracování osnovy výroční zprávy vč. vložení textů, grafu a odeslání na mail, který jsem dohledala pomocí internetu. Zakončila jsem to svým přiznáním, že jsem v podstatě velmi líná a mechanické věci za mne takto elegantně udělá počítač. Já mohu ušetřený čas věnovat např. diskusi s kolegy.

Pěknou historku mám v ICT se svým manželem. Počítač jej nikdy nezajímal, byl otrávený, když jsme se synem každý datlovali do svého notebooku (doma máme wi-fi) a vypadali jsme, že nás to baví. Než mu jeho kamarád ukázal, jak si může na netu hledat fotbal, zkontrolovat výsledky tipsportu, podívat se, v kolik v neděli odjíždí na zápas a kudy to má nejkratší cestu. Teď sedíme u netu zase dva – manžel a já. Syn se odstěhoval k přítelkyni :-)

Vnitřní motivace posunula mého manžela v digitální gramotnosti, stejně tak i absolventy výše uváděného kurzu.

S modelem TPCK nemám problém, vlastně se takto snažíme učitele v rámci DVPP vést. Měly by ho zvnitřnit pedagogické fakulty (a další připravující budoucí učitele) a zahrnout do svých vzdělávacích programů a tyto pravidelně inovovat.

Zkusím se ještě podívat optikou našich kurzů na standardy pro učitele (vzala jsem pro příklad hned první oblast):

1.     Podporují a inspirují učení žáků a jejich tvořivost
a.      prosazují, podporují a formují tvořivé inovativní myšlení a vynalézavost
- použití různých nástrojů pro řešení (hw, sw, on-line)
b.      zapojují žáky do poznávání reálného světa a řešení skutečných problémů využitím technologických nástrojů a digitálních zdrojů
- použití např. měřící soupravy PASCO pro přírodní vědy
c.      pomáhají sebereflexi žáků využitím nástrojů pro spolupráci za účelem posílení porozumění a plánování dalšího postupu
- různá prostředí pro týmovou práci (intranet, LMS, on-line, práce ve skupině – každá skupina 1 NB)
d.      připravují přímou i virtuální spolupráci mezi žáky, učiteli i dalšími osobami za účelem poznávání
- podpora etwinningu, videokonferencí, webinářů pro komunikaci s ostatními žáky, s odborníkem.
 
Z mého pohledu si dovolím tvrdit, že ač pomalu a ne všichni v davu, míříme tam, kam nás posouvají technologie a naši žáci.

Jsem na tom podobně – vzdělávám se celý život

V oblasti ICT je vývoj opravdu hektický. Průběžné vzdělávání je zde nutností. Proto jsem velmi ocenila e-learningový kurz nabízený Metodickým portálem „Vzdělávací technologie pro 21. století“ a nyní se jej účastním. Věřím, že se v rámci tohoto kurzu lépe zorientuji v trendech, ujasním si a srovnám různé přístupy k této problematice v jiných zemích. Díky svým kolegům budu mít více jasno i v potřebách učitelů na které bychom měli umět vzdělávací nabídkou správně reagovat.


Něco úvodem

Pracuji v Krajském zařízení pro DVPP a informačním centru, Nový Jičín, příspěvkové organizaci. Mým úkolem je posílit DVPP v oblasti využívání ICT ve výuce a v chodu škol v Moravskoslezském kraji.

V našem kraji je cca 18 tis. pedagogů, proto jsme pro jejich vzdělávání společně se 20 základními a středními školami vytvořili síť informačních center Moravskoslezského kraje (ICeMSK http://www.kvic.cz/icemsk/), kde nabízíme metodickou pomoc, realizujeme kurzy, poskytujeme konzultace. Vše pro oblast využití ICT ve školách.

mapa ICeMSK

Abychom tuto činnost školám maximálně zpřístupnili, financujeme ji v současné době z projektů (Perspektiva 2010 http://www.kvic.cz/projekty/perspektiva/, Elektronická školička http://www.kvic.cz/projekty/elektronicka_skolicka/) a tedy nabízíme zdarma prakticky na celém území našeho kraje.